Ahoj, pokud se sem občas ještě zatoulá někdo, kdo by stál o Klíč ve fyzické podobě, tak nabízím. Jedná se o dvojknihu, tisk kdysi zajišťovala Lily a původní majitelka Jenisa ho tady pár let zpátky nabízela... Je tedy už ze třetí ruky, ale až na pár detailů (které když tak nafotím) v dobrém stavu. V jedné fázi života mi EK hrozně pomáhal a četla jsem ho pořád dokola, ale teď mi už jen tak leží na poličce, tak pokud by někomu udělal radost, ráda ho za nějakou symbolickou částku pošlu dál. Ideálně kdyby se tu našel někdo, kdo by si ho zvládl přebrat osobně v Praze... Když tak pište na mail estivera@seznam.cz

Dobrý večer,
netuším, či sa sem prídete pozrieť, či niekto reagoval na Váš príspevok, ale ak náhodou, radšej píšem aj sem - poslala som Vám mail

EDIT: Klíč již má novou majitelku a nabídka není aktuální.

Ach, to je ale skoda. V duchu jsem se zatetelila, ze konecne, ale nic. Nevadi. Snad priste. Kdyby nekdo nemelndoma jiz misto, rada nabidnu knize novy domov. Jaladyzrzka@gmail.com. dekuji

Dobrý den,

Ráda bych se zeptala zda bude někdy vytisknuta kniha Elysejského klíče. Nikde se nedá sehnat protože se ji logicky nikdo nechce vzdát.
Ohledně ceny by nebyl žádný problém, je to příběh který ke me přirostl a stále ho pravidelně čtu když potřebuji komfort.

Děkuji za odpověď.

Adéla

Hello from Happykiddi.

Uplynul další rok, znovu doufám, nebo stále?, že se dočkáme pokračování. Vždy, když mi chybí v životě pocit lásky, cítím se vyprahle, vyčerpáně, vzpomenu si a během pár dní přečtu Elysejský Klíč a Stopy. Díky Alice, za příběh, který vždy doplní životní energii jako léčivý lektvar. Prosím, dokonči příběh.

Drahá Alice,
již jsem se smířila s tím, že Stopy šelmy zůstanou nejspíš otevřené naší vlastní fantazii. I tak se k nim vždy ráda vrátím, stejně jako ke Klíči. Jejich hodnota se chybějícím koncem nijak nesnížila.

Ale pořád, pořád mě trápí, že nikdo z nás nemá tušení, kde jsi, čím si procházíš, zda se k nám někdy vrátíš - a že ti nemám vůbec jak pomoct. A nebo se s tebou radovat z lepších dnů, které možná přišly a díky kterým již svět Klíče nepotřebuješ - to bych si pro tebe moc přála. A jestli tyhle dny ještě nepřišly, doufám a moc si přeji, aby přišly brzy.

Myslívám na tebe často. Nejen na to, jak moc jsi mi Klíčem změnila svět.

Je to asi pár let nazpět, kdy jsem ti sem psala komentář, že jsem trochu nešťastná z toho, že mě nikdy nepotká láska, jako je ta Harryho a Severusova. Dnes ti sem ale můžu napsat, že jsem ze své současné lásky obrovsky šťastná - neumíme pro sebe cestovat časem, překonávat všechny existující magické bariéry, cestovat svými nitrobránami, ale to nevadí. Není to potřeba. Naše láska je jiná, než jejich a je nádherná taková, jaká je. Děkuji ti ale, že jsi moje srdce zaplňovala ve chvílích, kdy mu do plnosti ještě mnoho zbývalo.

Alice, ráda bych ti jen řekla, že pokud bys někdy chtěla společnost - třeba jen na koukání z okna a upíjení teplého čaje - jsi u nás vítaná.

Stýská se mi po tobě Alice. Stýská se mi po tvých myšlenkách, po tvých světech, po tvém pohlazení a po tvé síle.

Ať jsi kdekoliv - stále jsi s námi. Máme tě rádi. ❤️

Ahoj Alice,

S klicem i stopami jsem od zacatku a stale se vracim v nadeji, ze pribyde dalsi kapitola. Chapu, ze muze byt problem najit cas a silu pribeh dopsat, ale nezvazovala jsi ze by jsi alespon nam, co stale cekame a doufame sepsala kratke resume jak mel pribeh skoncit? Porad se nedokazu smirit s tim, ze nevim jak to s nimi vsemi dopadlo, kdo byl Lamiin treti, kdo byla Fay, proc Severuse popravili, zda ho Harry dokazal zachranit nebo alespon najit cestu k nemu... Otazek mnoho, odpovedi zadne a v srdci po nich zustava prazdno

Ahoj všem, víme něco nového o Alici? Alespoň jak se má, co dělá, jestli je v pořádku?

Už ani nedoufám, že bychom se dočkali pokračování Stop ale i tak by bylo super, kdyby se vrátila. Alespoň bychom jí mohli poděkovat za úžasný příběh mnohem lepší a zajímavější než kanón.

Alice, pokud bys to někdy náhodou četla: moc děkuji za poutavý příběh, který nemohu přestat číst. A tak čtu zmocu

*znovu ;)

Drahá Alice…
Kéž by ses vrátila.
Tolik nám všem chybíš.
Myslím na nejhorší vždy, když si na tebe vzpomenu.
Zanechala jsi obrovský kráter v srdcích nás všech.
Pokud tato slova k tobě doputují, po dlouhých pěti letech co o tobě nevíme - přejeme ti všichni jen to nejkrásnější a nejjasnější.
S láskou

Alice, děkuji za Klíč.. Během 14 dní jsem ho přečetla 2x.. Ta kniha je symfonie slov.. Ta slova mě pohltila absolutně celou.. Mám je v srdci, v duši.. V mé mysli jsou už napořád. V hluboké uklone na kolenou Ti děkuji.

Chtěla bych sem vložit odkaz na youtube. Na video kde pan Aleš Procházka čte pár z ikonických vět z EK. Snad nebudu sama kdo u toho videa brečel a viděl ho už několikrát.

https://youtu.be/v3J9pxUYfBw

Alice, jestli se sem někdy přijdeš podívat... Myslím na tebe. Ty, tvůj Klíč, mi dodával uplynulý rok tolik sil.. Není den, kdy bych si na klíč nevzpomněla. Tolik pro mě znamená...
Vílo, prosím.. Budu čekat klidně ještě dvacet let.. ale to ticho, kdy o tobě nikdo nevíme, je zničující.

Posílám ti mnoho sil, objetí, lásky.

Merlin s Tebou Alice

Chtěla jsem ti popřát už dřív, ale doba je zlá, myšlenky utíkají všemi směry a trochu orientace mě vždy akorát přiměje hrdě se postavit povinnostem. Což dělat jen se prokousávat dál, ale to neznamená, že na tebe nemyslím. Myslím. Poslala jsem ti spoustu štipek energie, jednou tam jednou tady občas a oředevším v noci když nespím. :D A PROČ? Vyrostla jsem díky tvým příběhům jako tady všichni, i jinde atd. A je zvláštní přijít o někoho koho neznám, ani nechci poznat abys pořád byla tou bohyní, která si občas odskočí zaválčit v jiných světech, takže ano si pro mě nesmrtelná, a jo už i pro moji babičku. V dlouhých časech vybílila moji knihovnu, jop i důchodkyně se totálně zažrala do tvého psaní... Naposledy mě nařkla, že ji odmítám ukázat další díly. A proč? A jak to bude dál? Že ty to sama čteš? To není fér, normálně se chovala jako malý kid, ale k úctě ke starším víš jak.... Babičko nee, opravdu, pořád nejsou další díly ... :D A tak občas solu spekulujeme otom coby kdyby. Ale to nikdo neví, někdy je válka vleklá jsou v ní samé průtahy a polízanice, já až teď vylezu ze záchoda, budu dělat že sem kadila fakt no FÁkticky dlouho, aby mě nikdo neotraboval a nechal mě domyslet a sepsat tuhle myšlenku. Takže až jednou se zastavíš, byť jen na chviličku, nechej do sebe nabít tu energii, kterou ti dozajista všichni posílame a ty si ji střádáš, zcela nevědomky a najednou ji prostě přijmeš, ona tě prosytí a ty ukončíš klidně jedním pohledem ty boje a války. :) A třeba na tu vteřinu se vrátíš k nám a bude to zase jako bys nikdy neodešla, prosté skoky časem, to ty umíš. :) Tak zase za skok. :) Krásný rok 2022.

Alice, všechna slova jsou tak prázdná, všimla sis?
Myslím na Klíč, myslím na Tebe,
v očích slzy, v duši prázdno...
No a co?
Zabrousíš sem vůbec ještě někdy?
Asi ne, ale kdyby třeba náhodou,
přidávám jedno kýčovité: změnilas mi svět.
K lepšímu.
A za to jsem Ti vděčná.
Navždycky dík.

Milá Alice!!
Nevím kde celou dobu jsi a co právě prožíváš, ale doufám, že si to jednou přečteš. Elysejský klíč jsem objevila nedávno a přečetla ho asi před 14 dny. Neměla jsem co číst a narážela jsem na tolik úžasných hodnocení, že jsem řekla, že to zkusím, aspoň první kapitolu....
Nejsem fanoušek slashe. Nikdy jsem nic takového nečetla. Vkládat jakékoliv erotické linky do fantastického světa HP mi vždy přišlo jako zneuctění, poplivání a podupání toho krásného čistého příběhu. Ty jsi mě přesvědčila, že to tak být nemusí.

Ani dál nebudu fanoušek slashe ani jiných sexuálních vztahů ve světě HP. Neplánuji číst nic dalšího z toho žánru. Tvoje povídka je ale jako vzácná květina.
Nebudu říkat, že tam nejsou věci, které mi nesedí. Ale tak to je, každá fantazie je jedinečná a nemusí se shodovat se všemi. Jakoukoliv nedokonalost okamžitě odpouštím.
Přečetla jsem v životě spousty knížek a mnohé mě neskutečně vtáhly do děje. Četla jsem v MHD, na hřbitově, v čekárně, za chůze a na jakýchkoliv nemyslitelných místech.

Ale. Jen. Tvoje. Povídka. Se mnou. Udělala. Tohle...

U každé kapitoly sedím vtažená do nové reality, krev se hrne do spánků, horko do tváří, oči navrch hlavy, celá se klepu, realita mizí a moje srdce bouchá dokola jen
*panebože - panebože - panebože*
*doprčic- doprčic - doprčic*
*Ne! Ano! Co mám dělat??* (rvu si kůži z obličeje)

Teprve po nějaké chvíli začínám zas mrkat a dýchat.
Kyslík se fakt přeceňuje.

A teď půjdu, vyhradím Tvému Klíči mimořádné místo v nočním stolku i ve svém srdci, vystavím ho tam jako drahokam a budu ho chodit do nejdelší smrti oprašovat.
Prosím kdyby ses ještě někdy rozhodla vytisknout knihu, dám cokoliv!!
A už teď se těším, že ho budu číst znovu. Je úplně jedno, že ne vše mi vyhovuje. Když dojdu k erotické scéně, prostě se zaliju do rtuti a přesvědčím sama sebe, že "dveře ložnice se za nimi tiše zavřely". Nic mi nemůže zkazit požitek, to nedovolím.

Myslím, že před vytvořením Tvé povídky některé emoce neexistovaly. To ty jsi jim dala vzniknout. Zatím nemají ani jména. Ale jsou tady se mnou a já s úžasem pozoruji jejich přítomnost. Ne Klíč není jen sen. Klíč nasazuje čtenáři kouzelné brýle, přes které se bude odteď dívat na svůj život a nově ho prožívat.

Děkuji, Alice. Doufám, že i Ty v něm nacházíš sílu jít dál. Klíč ani jakékoliv jiné kouzlo bolest života neodstraní, ale může nám zářit do tmy, když budeme chtít. Přeji Ti, aby i Ty jsi měla v životě takové kouzelné světlo, jaké jsi darovala nám.

Přidávám se k zástupu lidí co touží mít doma papírovou verzi Elysejského klíče.

Dobrý večer, Alice,
Nevím jak to říct, a ani co říct a tak jen řeknu jedno obyčejné, ale všeříkající.. děkuji...
Po druhém dočtení Klíče se cítím rozervaně a vyprahle. Jakoby už nikdy nic nemělo být tak jako předtím.
Když jsem Klíč četla poprvé, byla jsem malá a zbožnovala jsem ho, plakala jsem u něj taky.
Ale teď, Alice, teď jsem nebrečela, protože jestli takhle bolí pláč pokaždé, už nechci uronit ani slzu.
Cítím se vyprahle a smutně a chci objetí, ale ne od mámy. Od Vás, chci Vás obejmout, držet pevně a mlčet. A pak, až by to přestalo bolet, bych se Vás zeptala, jestli jste šťastná. Protože...oh Alice, tenhle příběh, to není příběh, nemá žádné přízemní pojmenování. Ono prostě je a jmenuje se Klíč, Elysejský klíč a já jsem jen jeho čtenář, který ho našel a nechal se jím unést někam daleko, hodně daleko.
Chtěla bych říct, že bych se ráda znovu našla, ale to by byla lež.
Jestli jste tu Alice a posloucháte, děkuji děkuji děkuji...