Nadšenie moje po prekvapení strieda dychtivosť,
tento príbeh ožíva v pokračovaní mnohým pre radosť.
Perfektné chvíle, ktoré sme tu my čitatelia prežili,
často dali silu i nádej aj nám priamo do žily.

Mocní už v starom Ríme vedeli, že chlieb a hry slúžia k ovládaniu más,
zábava je neoddeliteľnou súčasťou bežného života i nás.
Na chlieb si stále zarábame poctivo v pote tváre,
ale zábavu si sami dnes z ponuky vyberáme.

Pokračovanie bude oslavou pre nás čo sme vytrvali,
Semper fidelis sme si dobrovoľne do mozgu vryli.
Na očnej sietnici sú ako laserom vytetované postavy,
vyvolený fiktívny príbeh nás niektorých stále zabaví.

Krásné, Mononoke - děkuji! :-)

Jen malé upozornění - má adresa na FB je nyní změněná na https://www.facebook.com/alice.oreally

Ahoj, jsem nesmírně ráda, že se vracíš i když jsem na klíč narazila poměrně nedávno. Bylo by mi ctí, pomoci ti s beta readem :)

Alice můžeš se mi Prosím ozvat na mail? Děkuju. .

vladkaprokesova@email.cz

Neumite si predstavit me obrovske nadseni, kdyz jsem prisla zkoumat, zda se nestal zazrak a neplanuje se prece jenom dotisk klice.
A on se zazrak stal a to v podobne pokracovani.
Muj nekonecny dik autorce pribehu, jelikoz neco tak krasneho jako klic . . . si preje mit clovek na policce v hmatatelne podobe.
Nezbyva mi nez tise a napjate doufat, ze by se snad dotisk mohl nekdy v budoucnu konat v kombinaci s pokracovanim. Verim ze zajemcu by bylo dost <3
Jo a taky netusim jak to vydrzim do vydani pokracovani :D

Ahojky, podívej se na facebooku na skupinu OpenSlash Cz/Sk, mohlo by tě to příjemně překvapit :)

Na stránky Klíče už jsem dlouhou dobu nezavítala, ačkoliv čtu Klíč pořád a pořád dokola, věděla jsem, že se tu nic zásadního neděje. Ale dnes, jinak to nemohlo být, sám osud mě sem zavedl! A srdíčko mi z toho poskočilo, z té nejkrásnější zprávy, že se Alice vrací zpátky. Nevím, co říct. Snad jen - díky. Nutně potřebuju něco ke čtení, v čem by se dalo na chvilku schovat před světem. A to zatím u mě dokázala jen Alice. ALICE! Ani nevíš, kolika lidem děláš radost :-)

Nedá mi nenapísať, je to silnejšie než ja. Elysejský kľúč mi ukradol asi týždeň spánku, ale neľutujem. Je to tá najúžasnejšia snarry čo som kedy čítala. Nie. Je to to najlepšie čo som kedy čítala. A že som toho prečítala dosť. Rowlingová sa môže schovať... Úplne ma to pohltilo, stále som ten príbeh mala v hlave, moja sústredenosť na čokoľvek iné bola nulová. S tabletom som chodila už aj na záchod. Celý deň som trpela, priala si nech je už večer, nech všetko pospí a ja sa budem môcť začítať.
Toľko emócií, ako si ty dokázala zobraziť na ploche čo len jednej kapitoly, to sa nedá opísať. Zmietali mnou takē emócie, až to nie je možnē... Slzy smiechu sa striedali so slzami smútku, v bruchu zvláštne mravenčenie, na hrudi zvieravý pocit, zimomriavky boli už mojou stálou kamoškou... Neviem slovami opísať, čo som pri čítaní prežívala, a čo cítim aj teraz, pár hodín po dočítaní....
Prvú časť 27 kapitoly (Sára)som takmer celú prerevala - cez slzy som ledva videla na písmenká-a pri tej druhej časti som sa usmievala ako slniečko na hnoji a okrem klasických zimomriavok mi, ako inak, tiekli slzy.... Keď som sa večer pustila do čítania záverečných kapitol, vedela som, že nebudem mať pokoj kým nedočítam celý príbeh. Že nepôjdem spať skôr ako prečítam posledné písmenko. Aj keby som nemala spať celú nAc.
Plakala som, modlila som sa, prosila Boha o šťastný koniec. Chvíľami som ani nedýchala a len čítala. Rýchlo ďalej, kým ešte vládzem. Kým vidím na písmenká. Kým je nádej, že to so mnou nesekne. Na koniec prišla taká neskutočná úľava (spoločné chvíle v domčeku, Harryho pomalé uzdravovanie a pokroky), že ten kameň, čo mi padol zo srdca, muselo byť počuť aj u teba.
A tak som opäť som spala asi dve hodiny, a ešte sa m Severus si Harrym vkrádal do snov a písal si svoj vlastný príbeh.
Dnes budem opäť ako živá mŕtvola, ale neľutujem. Som rada, že som na Elyzejský kľúč narazila, aj keď vlastne len náhodou. O to som tomu radšej. Veľmi ma ovplyvnil a zasiahol. Vďaka ti zaň.
Teraz sa cítim tak zvláštne prázdne. Akoby s uzavretím príbehu odišla zo mňa nejaká podstatná časť. Zároveň som plná emócií a sily. Je to divné? Asi nie.
Ľutujem len jedno. Že som ho neobjavila skôr.
Naozaj nie je šanca na ďalšie knižné vydanie? :-(

Na Elysejsky klíč jsem narazila náhodou a od té chvíle nemůžu dýchat. Četla jsem, četla, celý den a noc, četla jsem, smála se a plakala, tiše trpěla, věřila i si zoufala. Klíč se mi nesmazatelně otiskl do duše, vypálil tam svůj cejch a už tam navždy zůstane.

A pokud je nějaká, třeba i jen ta nejmenší možnost, že bych Klíč držela v rukou, budu věřit a čekat.

Jsem v půli cesty a čekám: Issabella.tereza@gmail.com

14. 1. 2016 Alan Sidney Patrick Rickman, predstaviteľ kultovej postavy Severusa Snapea prehral svoj boj s rakovinou.
Sychravý deň, smútočné blues,
dva kone tiahnu pohrebný voz,
varhanov tóny, priestor a čas,
herec dobrý opúšťa nás.

Pre vyrovnanú myseľ je smrť len ďalším dobrodružstvom. - Albus Dumbledore

Děkuji ti, drahá Mononoke. Od okamžiku, kdy jsem se o tom dozvěděla, mi došla slova.
Ty jsi to řekla krásně.
Děkuji

Ale přeci jen něco...
Ne, tohle není konec. Ne pro nás, kteří jsme ho milovali a stále nosíme v srdci.
Jeho příběh nekončí. Rozhodně ne na těchto stránkách. Jen mi to bohužel trvá déle než jsem doufala...
Budu se snažit víc.

To bol obrovský šok a jediné čo k tomu môžem povedať je, že som napriek všetkému smútku šťastná, pretože som ho obdivovala a vážila si ho za jeho profesionálne majstrovstvo a talent. Zostane tu po ňom jeho práca, v ktorom bude už vždy prítomná jeho tvár a podmanivý hlas. A tak tu Alan Rickman bude navždy.

Já... bych toho chtěla tolik říct, ale nedostává se mi slov. Ještě pořád jsem v šoku a každý okamžik mi chybí ještě jedna vzpomínka, jeden okamžik, jedno slovo... abych se rozplakala.

Jeho smrt mě zasáhla, ale teď, skoro den po zjištění té zprávy, vím lépe než kdy jindy, že on nás nikdy neopustí.

Mononoke, tvé verše jsou smutně krásné.

Alice, děkuji ti za všechno... zase a znovu. Vděčím ti za mnohé.

Ne, nic se neztrácí. Alan jen odešel jinam - a třeba je ten další svět lepší.

Carry my soul into the night
May the stars light my way
I glory in the sight
As darkness? takes the day
Sing a song, a song of life
Lived without regret
Tell the ones, the ones I loved
I never will forget
Never will forget

Milí Klíčci,
rok se znovu s dalším rokem 2015 setkává a my přejeme vám zdravíčko, štěstíčko, pohodu a sluníčko. Kéž se vaše soukromé sny stanou alespoň na chvíli realitou.
Merlin s námi

Alice a Lilly

Krásny Nový rok želám aj teraz znova,
veľa lásky, zdravia všetkým tu i doma.
Nech sa znova stretneme pri nádhernom príbehu,
Elysejský klíč má pre mňa ešte stále v sebe nehu.
Znova som prečítala odznova tieto silné slová,
ako Zmija na mladého Leva láskavé slová volá.
Gradovanie tohto príbehu mi ešte stále nezovšednelo,
to bude tým, že je to v tomto žánri pre mňa veľdielo.
Aj s odstupom času a prečítanými starými i novými príbehmi o Levovi a Zmiji,
nezmenil sa môj názor, že prečítaním EK sa človek nepomýli.

Už je to přes dva a půl roku co jsem naposled četla Elysejský klíč- ještě tady, na internetových stránkách a k tomu jsme si poslouchala písně od Daxe Johnsona a byla jsem velmi nadšená. Knížku jsem si poté i objednala domů a nemohla jsem se na ní vynadívat. Pak jsem ovšem knihu dala do krabice a úplně na ní zapomněla. Až teď,když jsem si pořídila vysněnou knihovničku, jsem na Elysejský klíč narazila! A po tak dlouhé době, jsem začala znovu číst... jednu knihu mám za sebou a nemůžu uvěřit, že jsem tak dlouhou dobu (2,5 roku) vydržela bez ní! Bohužel, úplně jsem zapomněla na krásné písně, které jsem poslouchala při prvním čtení. Až teď jsem si na ně vzpomněla. Přenádnerný pocit- pustit si je znovu. úplně mi to připomíná to nádherné dílo. Pro pochopení, většínou u jedné knihy poslouchám jednu či dvě písně dokolečka dokola a když si danou píseň po delší době pustím, krásně se mi vybaví daná kniha. Teď jsem jak ve snách, když konečně znovu poslouchám mi tak známé písně! Vlasně ani nevím proč to tu píšu, asi nějaká vnitřní potřeba ;) Ještě jednou velké dííííky Alici, za tak kráásný příběh a také Lily za její obrovskou ochotu. :) Mějte se kráásně a po dvou letech opět přidám nějaký komentář ;)

Ahoj strašně bych ti chtěl poděkovat za nádherný příběh, který jsi na svých stránkách stvořila. P5išla jsem na něj úplně náhodou, na začátku se mi ani nechtěl číst, ale pak jsem se do něj pustila. To bylo něco neuvěřitelného.
Já miluju knížky. Přečetla jsem jich stovky a stovky, ale to, jak píšeš ty, je něco naprosto neuvěřitelného. Nikdy jsem nečetla něco takového. Tvoje slova, to jak s nimi kouzlíš a čaruješ, jak je skládáš do vět a odstavců, to je to největší umění, co jsem kdy viděla. Tvé postavy, vylíčené do nejmenšího zachvění duše, ožívají a nedávají mi spát (skoro jsem dneska usnula ve škole a ani pře víkend jsem toho moc nenaspala) pořád jsem to musela číst. Bylo to tak napínavé, že mi oči samovolně skákaly o souvětí dál, abych věděla, jak to dopadlo, a pak jsem se musela vracet, protože jsem nechtěl přijít ani o kousek tvého neuvěřitelného díla. Nějaké okamžiky jsem si hned přečetla znovu a znovu, objevila kouzlo písma, prokvetlého hudbou.
Včera mě můj bratr chtěl asi zabít, když jsem hystečila, že nám vypadl proud a mě zbývala jen poslední kapitola (dneska jsem jí přečetla při semináři).
Chtěla bych ti moc a moc poděkovat. Za to, že jsi napsala něco tak úžasného, za to, že ses rozhodla se o něco tak nádherného s námi podělit.
Děkuju

Elysejský klíč. To dílo je to nejlepší, co jsem kdy četla, máš neuvěřitelný cit pro psaní. Ani nevíš, jak moc jsem ti vděčná, jak moc jsem šťastná, že mě to neminulo. A když už si myslíš, že jsi na konci cesty poznávání úžasného a nepřekonatelného, zkříží mi cestu něco tak jedinečného, že by si to zasloužilo uznání od samotné Rowling. :-) Poslední dobou jsem tak nějak v depce a jsem nesmírně rada, že jsem poštěstěna bloudit řádky tohto skvostu, protože mi ze šedivého dne dělají slunečný.