Znovu čtu Elysejský klíč. A znovu mě ten příběh naprosto pohltil. Znovu prožívám radosti a strasti s Harrym, Severusem, Albusem, Dracem a dalšími. Znovu si pokládám otázku: Co mě na tom tak přitahuje? A znovu odpovídám: Všechno.
Alice, jsi ta nejlepší spisovatelka, jakou jsem měla možnost poznat. Děkuji.
Přeji ti tolik štěstí a síly kolik budeš potřebovat.

Drahá Alice, nový rok s sebou může přinést cokoliv. Doufám a věřím, že tobě přinese spoustu dobrého. Hlavně ať je lepší než byl ten předešlý.

Krásný večer Alice, dnes je nanicovatý poslední den v měsíci tohoto roku. Rodinné nešváry v plné polní a z petard mím fenkám v uších buší, ale nevadí jim to, naučili se. Tak tady nyní v pohodě a s Elysejským klíčem čekáme na nový rok a chceme ti popřát. Ve skutečnosti, ale netušíme co. Tak posíláme objetí i přesto, že nerady objímáme. Chtěli bychom ti oslintat uši, to nám jde nejlépe, za důvěru, lásku a tvé vroucí srdce. Za to, že existuješ a víš.

Alice... Nejdražší Alice. Stále na tebe myslím, s očekáváním se vracím k tobě na stránky. Když zjistím, že nejsou nové stopy tak nejsem zklamaná. Jen utěším svojí dušičku, že jsem o stopy nepřišla. Pořád věřím! Nikdy nepřestanu věřit... v Tebe Alice! Jsi inspirací a... zkrátka jsi skutečná víla v kterou věřím!
Myslím na tebe a posílám sílu. Protože té nikdy není dost.
Myslím na Harryho, Severuse, Draca... Na všechny.
S láskou (a vírou)
Abigail

Je s námi přesně tolik kolik jsme my s ní, a že jsme. Ač se vrátí či nevrátí, my si ji vrátíme, to co stvořila je skutečnost. Chvíle a emoce jsou silné jako ona sama a my samotní, ale o samotu nejde. Jsme v tom všichni spolu. To že nád přepadá nutkavá chuť se vracet a spojovat se, pro ni je svět který je plný lidí, plný komunikace a zájmu. Všechno co již nikde jinde nefunguje. Tohle je síla lásky nás všech a Alice se vrátí, vždy se nakonec vrátí. Věřím v ní.
Usmívám se pro tebe Alice, ty se také usměj jsi totiž nádherná.

Milé spolučtenářky,

využiju místa zde, abych si posteskla a nespamovala pod poslední kapitolou a zároveň nezavdala dojem otravného a vyčítavého komentáře - tohle postesknutí věřím, že pochopí mnoho z Vás a snad jako spolučtenářky tak překrásného díla, jaké stvořila Alice, si můžeme být oporou.

Je mi smutno. Tak moc. Když Alice přestala přidávat kapitoly, bylo mi smutno kvůli ní. Potom mi bolestně začal chybět rituál, který jsem se Stopami měla. Každé páteční ráno (či sobotní) bylo pro mě jako svátek: přispala jsem si, uvařila kávu, dala si hříšnou cigaretku a usedla k nové kapitolce. Všechny strasti a strachy týdne zmizely; když to byl týden dobrý, Stopy pro mě byly odměnou a já si to vychutnávala jako kněžna.

V prvním komentáři, který jsem pod poslední kapitolou zanechala, jsem Alice ujišťovala, že se budu vracet každý pátek. Ale vracela jsem se každý den, jako šílená i několikrát. Opravdu jsem si myslela, že uplyne týden dva a Alice se k nám vrátí. Jenže se nevrací a já si trochu s hrůzou uvědomila, že na pátky zapomínám. Pře se ve mně touha Stopy dočíst a zároveň vědomí, že Alice si zaslouží všechen čas světa i právo Stopy nikdy nedopsat.

Nikdy bych si nedovolila Alice uhánět s prosbami o pokračování, protože ji velmi respektuji. Ale stejně je mi smutno. Jak se s tou prázdnotou vyrovnáváte vy?

Elysejský klíč a Stopy šelmy byly vlastně první fanfikce (ač je mi ženantní tak mistrovské dílo nazvat pouhou fanfikcí), jaké jsem kdy četla. V posledních týdnech jsem ovšem prokoukla internet ve snaze najít snad alespoň podobně kouzelný svět na pár okamžiků ve snech. Možná jsem nebyla dostatečně důkladná a trpělivá, ale z českých HP fanfikcí jsem nenašla nic, co by se mohlo aspoň přiblížit Alicině kvalitě. V angličtině je to snazší, člověk ten cizí jazyk nevnímá tak detailně a nevyžaduje nadstandardní uměleckou úroveň, jakou nám Alice dala v mateřském jazyce. Přesto jsem pohořela.

Snad byste mi mohly něco poradit. :)

Každý víkend doufám, že už je to ten poslední bez Alice. Doufám v to i dnes. Věřím, že se tu sejdeme ještě několikrát.

Jsou dny, kdy si přeju alespoň ještě jednu kapitolu. A jsou dny, kdy si ze všeho nejvíc přeju jen vědět, jak se má Alice. Jestli je v pořádku, jestli si někdy čte naše komentáře. ... Jestli ještě bojuje...
Pokud o ní něco víte, dejte nám ostatním vědět, prosím.

S přáním pevného zdraví a s poslední vzpomínkou za skomírajícím létem
Suzi

Milá Alice,
přečtením Elysejského klíče jsi mi změnila život. Nejen že jsem se ještě více zamilovala do HP světa, ale ukázala jsi mi, že Snarry je úžasný pár. Velmi si vážím tvé práce a (pokud to smím říct) i tebe jako osoby, i když se osobně nepoznáme.
Když jsem začala číst Stopy, ukázala jsi mi nový pohled (a vlastně první, který jsem četla) na Tomův život. Jeho příběh ve tvém podání mě ohromil. Jsem moc vděčná, že jsi se pustila po té temné cestě, kterou bezpochyby jeho život je, a že jsi mi umožnila dozvědět se, jaký vlastně Tom byl. I když jeho příběh ještě není dokončený, to, co jsi zatím udělala, mi stačí.
Děkuji moc. Modlím se, aby se ti dostalo pomoci. Já ti mohu jen poskytnout tuhle chabou podporu.
Ať máš co nejvíce jasných dnů.

Alice! Alice! Jsi tam? Prosím Tě moc - dopiš Stopy! Pro sebe, pro nás, pro dobré konce. Slíbila jsi, že konec bude a že bude dobrý. Nechci si domýšlet jiný, než ten Tvůj. Ten příběh je Tvůj a jen ty ho znáš až do konce. Je hotový a existuje. Každý den se dívám, jestli ses alespoň neozvala. Posílám objetí a podporu. Myslím na Tebe! M.

Prosím nenaléhejte na Alici a nechte ji tvořit. Všechno má svůj čas a Alice si ho na dokončení vezme tolik, kolik bude třeba. Nic víc, nic míň. Věřím, že Stopy dokončí, ale je docela jisté, že jí to půjde mnohem hůře pod tlakem, když budou čtenáři naléhat. Raději jí sem napište něco hezkého a povzbuzujícího. Věřte se mnou a buďte trpěliví, prosím. Přeji krásný den :-)

Milé příznivkyně, případní příznivci (nevím proč, měla jsem napsáno přízivníci).
Elysejský klíč je pro mě vrchol veškeré FF. Zatím jsem nenašla jinou povídku, která by pro mě znamenala tolik v mnoha ohledech. Co je trochu mrzuté (přes všechny chvalozpěvy, které na klič pěju), jaksi nemám již v rámci FF co číst. Ledva něco najdu, buď to dočtu, ale tak nějak to není ono, a nebo se konce ani nedoberu.

A tak jdu za Vámi. Máte nějaké typy? Mám snad dvě kritéria a jednu prosbu - aby byl příběh dokončený a dlouhý, stran prosby - jsem poměrně konzerva, takže něco, u čeho mi pumpička nevypoví službu (Klíč byl první slash, nepřečetla jsem si úvodní varování a až skoro při TOM mi došlo, že Harry skutečně není zmatený a Severus nebude v roli otce - nikdy nepodceňujte sílu sebeklamu :)


Takže únikům zdar. Nahoďte mi prosím nějaké příběhy :o

Pokud máš ráda tragedie s dobrým koncem a neodrazuje tě fandom Lotr. Navrhuji povídku Srdce v okovech. Výborná povídka na pár elfů Erestor/Elrond.

Pokud bude dobrý konec, který je již dopsaný, beru vše. Moc děkuji za tip, určitě vyzkouším.
Momentálně jsem z nedostatku fantasy šáhla po Kingovi, kupodivu nic na konci nevybouchlo, ale zase mi hlavní postava zemřela..

Takže hurá na něco nového :)

Ahoj pokud chceš zůstat u HP tak na stránkách www.fantasmagorium.net je pár pěkných povídek, dobře píše Styx

Dobrý den, Alice,
právě teď jsem dočetla Váš Elysejský klíč. Poprvé. Ne naposled. Ráda bych Vám podělovala za tyto pocity..Smích, žal, strach, radost, soucit..Musíte být neskutečný člověk, když dokážete vše naakumulovat a vložit do slov tohoto díla...Ve Vašem světě se ztrácím, raduji i pláču; povznáší mě..Děkuji za to, že si můžu toto odnést do svého reálného světa a tajně z toho čerpat sílu...Děkuji, děkuji...

Zjistila jsem, že je to pět let od vydání EK v knížní podobě. Mám ho. Momentálně ho čtu a prostě mi to nedá. Alice, musím ti poděkovat. Miluju styl, jakým píšeš. Miluju, co píšeš. Miluju ten příběh. Vhání mi slzy do očí, trhá mi srdce a nutí mne smát se. Najednou. Čtu ho podruhé. A je to stejně intenzivní. Děsím se konce. Protože vím, co mu bude předcházet, jak moc smutno mi bude. Protože vím, že v nejbližší době EK číst nebudu. Je tolik knih, které miluji. Je tolik autorů, které obdivuji. Ze všeho nejvíc však obdivuji tebe, Alice, protože jsi Klíči věnovala tolik... a pochybuji, že mne kdy omrzí. Díky ti za něj, díky za tebe, děláš svět hezčím. ♥

Dnes je to rok,co nás opustil představitel Severuse Snaepa, Alan Rickman.Klobouk dolů před takovým člověkem a hercem,který propůjčil svoji tvář našemu Severusovi.Myslím,že nejsem sama,kdo si na něho při čtení těchto povídek vzpomene a vzdá mu hold!!!!!

Nevím co napsat. Je to moc. Celou povídku jsem přečetla za dva dny. Čistého času 28 hodin. Nemohla jsem se odtrhnout. Pocítila jsem vše. Řvala jsem jak želva. Nejlepší povídka na světě. Co povídka. To je kniha. Netuším kolik stran to má. Ja neumím slovy vyjádřit jak na mě ten příběh působil. Děkuji Ti za něj. Určitě se k němu vrátím. Za půl roku, za rok. Prostě až ho nebudu mít tak čerstvě v hlavě. Zatím sbohem

Ahoj všem věrným Klíčkům a především Velké Autorce. na EK jsem narazila až, když byl dopsán. Psala jsem k němu komentář "Komentáře nepíšu, slashe nečtu." O tom, jak neuvěřitelně mě EK zasáhl a stále se mnou je, se již nebudu zmiňovat. Když jsem se dozvěděla, že bude pokračování, byla jsem nadšená. Nedovedu ani říct proč, ale teď, když se začal zveřejňovat, mám STRACH se do něj pustit. Zaprvé, kvůli tomu, že se přidává po týdenních kapitolách a mé křehké nervy by to nemusely vydržet a za druhé nevím, zda jsem připravena na tak obrovský emocionální výbuch. Jen zběžně jsem pročetla pár komentářů a zjištění, že Severus zemřel, nevím, jestli bych to "přežila. Tímto jsem chtěla pouze podotknout a sdělit autorce, že jí moc děkuji za to, že tu je a dělá něco tak úžasného a především se jí omluvit, že nereaguji pod jednotlivými kapitolami. Věř, že SŠ si určitě přečtu, ale pravděpodobně až v ten moment, kdy budou k dispozici celé. Ale i nadále máš ve mně velkou podporu a do konce života ti budu vděčná, že jsi dokázala něco tak velkého!