Už se těším, až se pustím do pokračování, nejdřív si ale rozhodně přečtu znovu EK, jednu z nejlepších českých ff, co jsem kdy měla tu čest číst. Ráda bych se zeptala - někde jsem zahlédla, že EK vyšel soukromě i jako kniha, je ještě v prodeji? A pokud ne, bude ještě někdy nějaký dotisk?

Elysejský klíč je opravdovou perlou české FF a příběhem, který se chystám si brzy znovu přečíst, zvláště, když jsem se po dlouhé době vrátila na tyto stránky a všimla si, že již existuje pokračování... (doufám, že bude stejně perfektní, jako samotný Klíč)

Každopádně však bych sama byla velmi ráda, kdyby se objevila možnost zakoupit si Elysejský klíč v knižní podobě a snad bych tentokráte tuto možnost nepropásla, protože bych tento příběh ráda zařadila do své knihovničky, neb papír je přece jen daleko milejší, než obrazovka monitoru...

Teším sa na príbeh Stopy Šelmy veľmi,
teraz ešte stíhať z práce a mať silu na komenty.
A ak nie hneď, tak hoci s oneskorením,
už teraz tŕpnem, že nebudem prvým.
Prvým čitateľom z fanklubu EK o Zmiji a Levovi,
už sú spolu, čo k tomu im osud pripraví.

Moje zlatá Mononoke <3
Na tvé verše plné laskavosti si vždy ráda počkám, až budeš mít chuť, čas, energii :-) A kdyby nebyly pro tebe to pravé, nevadí, už během psaní jsi mě provázela ve vzpomínkách, vždy, když jsem se dostala mezi šelmičkami k vyprávění o Vlčici :-)

Tých šelmičiek bude viac? Ráta sa do nich aj Zmija a Lev? A bude tam aj Vlčica?
Skoro som si zahryzla z prekvapenia do jazyka. To by bola špica.

Na začiatku niečo hmlisté v bezvýznamnom náznaku,
ktorý sa na konci v EK perfektne pretavil do zázraku.

Ako ukončené:
Dúhovo farebná hopsagulička, vyžarujúca prchavý závan mágie Molly Weasleyové.
Rosehearty... a Harriet, ktorá zachránila Harryho (38. kapitola EK).

A tu bude či nebude pokračovanie:
Svetlo majáku a jedno malé, bezvýznamné mestečko. Ale čo keď v ňom stojí istý dom a v ňom váš jediný syn? (37. kapitola EK).

Tých náznakov je naraz málo i veľa,
všetky povzbudzujú netrpezlivého čitateľa.

Do zajtra je dlhá chvíľa, vyprevaď ma, moja milá... nádej.
Nejaké ďalšie návrhy na budúci vývoj SŠ? Ako by sa mohol vyvíjať dej?

Ano, šelmiček bude víc :-) Ale některé nebudou ani čtyřnohé, ani chlupaté... Snad se ti má verze Vlčice bude líbit, i její vlčí smečka (u některých jsem musela hledat "formu" či pojmenování, ale vlci mi byli jasní od začátku, miluju je <3 a k té postavě jsem si ani neuměla představit cokoliv jiného) Ale víc zatím neprozradím, protože na některé si počkáme, než se ukáží :-)
S něčím, co v náznaku v Klíči bylo, skutečně pokračuji, k něčemu se vrátím a vysvětlím zpětně, nové se objeví. Líbit se nebudou každému, ale nudit snad nebudou ;-)
Děkuju, Mononoke! <3

Už se moc těším až se začtu do nového příběhu :) Jsem neskonale moc ráda, že jsem našla EK, který je v mém srdci navždy dobře střežen :) Alice, děkuji, že jsi mi umožnila vstup do tvého světa :) Je to pro mě nesmírné štěstí :)

Ahojky, An :-)
Moc ti děkuji za tvou přízeň Klíči, jsem ráda, že ti v něm bylo příjemně <3 A budu doufat, že snad i Stopy potěší :-) Děkuji! :-)

Dnes jsem držela v ruce tvou knihu a říkám si ejhle, přibližně touhle dobou ( počítá uplnynulý čas) se vždy nějak záhadně Alice ozve :D Mám na tebe již radar :D Velice se teším .) :-) XD NESKUTEČNĚ SE TĚŠÍM XDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD .)Přeji krásný zbytek dní do pátku, moje budou příšerné a ty další dny poté ještě horší, než bude další díl. :D

Ahojky, Sylvie! :-D
Pravidelně jednou za tři roky koncem podzimu? :-D
Moc děkuji, také se těším, i tobě přeji krásné dny! :-)

Jsem jako u vytržení! Elysejský klíč jsem objevila až v době, kdy nebylo možné přidávat komentáře. Tu a tam jsem mrkla na stránky a jinak se jen a jen opájela dokonalostí podívky. Průběžně jsem si říkala, co bych k němu asi tak napsala. I jsem přemýšlela nad tím, že bych někde vypátrala ještě otevřené diskuzní vlákno. Nevím, co mám napsat. Snad jen obrovské díky za tak krásnou povídku.Čte se jako sen. Vždy, když na mě padá realita dne, zabloudím k EK. Veliké, veliké díky! A stran pokračování. Na jednu stranu jsem nadšená, že se do světa EK vrátím, ale na druhou stranu se bojím, že dokonalosti prvního dílu snad není možné se vyrovnat. Každopádně takový pocit u žádné jiné knížky nemám. Ale EK je moje osobní intimní osobní záležitost. Nemyslím, že bych byla schopná se ještě někdy vrátit ke čtení HP v originálním vydání. Asi ne. Moc děkuji, Alice. Změnila jsi můj svět k lepšímu. A to se žádné knížce nepovedlo!
Napsala bych milion verzí poděkování, ale myslím, že tu už vše bylo řečeno. Jsou lidé, které EK nenadchne. A pak jsou další, kteří jej zbožňuji.

Ahojky, Zuzano :)
Mnohokrát ti děkuji <3 Jsem nesmírně vděčná za každého, kdo se ke Klíči vrací a chová si ho u sebe i v sobě. Děkuji.
Ohledně pokračování - máš naprostou pravdu, nebude to "druhý" Klíč, Stopy jsou jiné v mnoha směrech, třebaže by bez Klíče existovat nemohly, navazují na něj a pro ty, kteří Klíč dobře znají, spoustu dalších věcí dovysvětlují, dokreslují mou představu, na kterou v Klíči nebyl prostor. Není to nezbytné, dají se číst i bez znalosti Klíče (ovšem s vědomím základů příběhu, tedy vztahu Severuse a Harryho, propojením s Albusem a několika mála dalších věcí), ale o tom se rozepíšu jinde. Podstatné je, že bych ráda, aby každý, pro koho Stopy nebudou vhodné, je přestal číst a zůstal s Klíčem :)
Ještě jednou ti moc a moc děkuji za přízeň Klíči! <3

Děkuji za reakci :)
Je to podivné, již nejsem nejmladší, takže jsem přeci jen nějakou naivitu ztratila, ale psát si s Tebou, je jako mluvit s Ježíškem. Skoro neuvěřitelné :)
Celou dobu, co jsem opakovaně hltala Klíč jsem si říkala, co všechno bych Ti k němu řekla, jak nadšená jsem z něj byla. Jak se u některých vět opakovaně, pořád dokola a dokola, uculuji a již několik stran dopředu se na ně těším.
Velmi by mě zajímalo, jakým neobyčejným člověkem jsi v reálném životě :)

Každopádně jen ještě jeden poznatek. Klíč mi mimo jiné upravil morální vnímání světa. Často, když se dohaduji s manželem, na mě vyštěkne, jestli mě kvůli nějaké kravině zklamal. Již nejde vnímat pocit zklamání tak lehkovážně, jako dříve. Již ne.

A za to ti též moc děkuji...

Zuzi, jsi tak hodná :-)
Všechny vaše komentáře pro mě vždy byly a zůstanou něčím nesmírně vzácným, nad nimi se zase usmívám já, jak hřejí :-)
V reálném životě se příliš nevyskytuji, ale pokud bys mě potkala, podruhé se nepodíváš :-D Neobyčejná jsem snad jen v tom, jak úspěšně se mi daří vše zpackat :-)
Ohledně pocitu zklamání - to je krásné :-) Děkuji <3 Každopádně za jakoukoliv změnu vděčíš sama sobě, že jsi nad tím přemýšlela, došla k vlastnímu závěru a navíc ho začlenila do života. Jsi skvělá <3

Neobyčejnou máš fantasii a umění se vyjádřit. Bohužel to na první pohled poznat nelze. Každopádně jsi jedna z mála lidí, kteří mě osobně zasáhli.
Podobně bych se cítila, kdybych měla možnost komunikovat s Karlem Krylem. Současné osobnosti mě nechávají chladnou :)

A jen ještě k reálným dopadům čtení EK - drahouška tu a tam nazvu láskyplně idiotem. Neshledám se s kladnou reakcí, Merlin ví proč :D

Takže za vše moc děkuji a netrpělivě očekávám zmiňovanou pátekosobotu 29.10.2016 :) !

Páni, Zuzi... Třebaže to mou duši pisálka samozřejmě zasáhlo a dojalo, nemůžu mlčet, hanba by mě ufackovala. Karel Kryl je Někdo, Pan Umělec - a klidně psáno celé velkými písmeny. Jeho příběhy v každé písni, nejen interpretace, jsou skvostné, milovala jsem je všechny a znala zpaměti už jako děcko. Nedovolila bych si být v jedné větě s jeho jménem.
Manželovi se nelíbí oslovení idiot? Také nechápu... :-D
Děkuji a těším se na vás :-)

Pro Merlina, já to prostě nevydržím, já musím a musím a musím reagovat. A přitom není skoro co, vždyť by se jen stačilo podepsat pod příspěvek ShiroHime a Zuzy...
Taky už nejsem nejmladší, je mi 42 a myslela jsem si dlouho, že slash a zvlášť fanslash je záležitostí studentů a poststudentů a říkala jsem si, že se mi možná opozdila poberta. (Jé, to je hezký překlep, ten tam nechám :-) ) Pak jsem četla EK a bylo mi jasné, že tohle bude "moje" kniha i v důchodu! A s neuvěřitelným potěšením čtu, že i další čtenáři používají v reálném životě vtipné vsuvky a čerpají životní moudra z této knihy. A že i jiným jsi ovlivnila život. Za dobrou knihu jsem vždy považovala tu, po jejímž zavření jsem zůstala tupě zírat na obal a dlouze o ní přemýšlela. Obrazně řečeno, na obal EK jsem ještě čumět nepřestala!
A stejně jako na Zuzu, i na mě, Alice, působíš jako člověk z jiné planety. Zuzka píše Ježíšek, já Tě mám za Malého prince. Hluboké myšlenky v nejjednodušších věcech. Alice, každý další komentík, kde se poznávám, kde zjišťuju kolik dalších lidí a životů jsi ovlivnila...Já nevím, proč mám teď knedlík v krku, možná to způsobuje ta hluboká vděčnost za záchranu mého života (a správně to píši bez uvozovek!), kterou každý koment připomene. Musíš být nádherný člověk! A velmi se omlouvám, možná že Tě svými výlevy už musím otravovat :-(.
Dost, nebo zase nebudu spát. Raději realističtější otázka: Proč ses vlastně tou spisovatelkou nestala? Jistě, HP patří Rowle, ale mám i Tvé další příběhy v knihovně a jsou nádherné. Jsem si jistá, že by jsi našla mnoho čtenářů.

Pajko... <3
Občas mi z vašich komentářů slovní zásoba zkolabuje a nejsem schopná souvislé věty, vlastním pouze zasněný výraz a úsměv onoho idiota. Ráda vyprávím. A ten pocit, když zjistím, že někdo naslouchá... :-) Že ten příběh žije se mnou, společně se smějeme, bojíme, pláčeme. To je k nevyjádření. Jsem vám tolik vděčná <3
Opozdila se ti poberta :-D Moc pěkné, smím se přidat?
Když jsem svět slashe a fanfiction objevila, měla jsem úplně stejné pocity a podobně jako ty časem užasla, že ve skutečnosti nás "dříve narozených" je tu většina :-) A proč ne? Snít a hrát si není doménou dětí, popravdě dospělí to podle mého vyloženě potřebují. Na chvíli zas uvěřit v zázraky :-) Dává to sílu vracet se do reality.
Proč jsem se nestala spisovatelkou? Především na to nemám :-) Jsem jen snílek. Vypravěč, když smím. A potom, po návratu do reality, je třeba zaplatit složenky a sny neproplácí :-) Ano, vždy jsem chtěla psát, nebo spíš vyprávět, jenže přímá komunikace mi moc nejde, vyprávím skrz papír (zde jen pomyslný), ale nikdy jsem si nemyslela, že to bude někdo číst, to už v té mé fantazii nebylo. Nepředpokládala jsem, že by někdo chtěl, ani to nezkoušela. Až někdy do svých třiceti, kdy jsem poslala svůj "životní" příběh - nemyslím autobiografii - příteli pisálkovi :-) Ten zatím nikdo jiný nečetl a zřejmě to tak zůstane. Ale díky jeho kladné reakci jsem později nejspíš našla v sobě dostatek troufalosti, abych napsala a zveřejnila Cestu. Trojku, Okamžik. Díky Sax jsem si troufla o krok dál, založila vlastní stránky s Klíčem. A díky Lily začala psát Stopy, které jsem si původně chtěla nechat jen v myšlenkách. Jste to vy, kdo mě vede :-)